Je nás 7

Číslo 7 je považováno za šťastné, magické číslo, vyjadřující plnost. Nakolik toto bude platit v naší smečce se teprve ukáže. Poté, co nás opustila  Yasminka jsme už žádného dalšího pejska nechtěli. Jenže stále něco chybělo, stále jsem se nemohla dopočítat, prázdná mistička smutně čekala na své použití alespoň při návštěvě Evíka nebo když jsme někoho hlídali. Také na výstavy jsme pomalu přestali jezdit, jen jsme s našimi seniory dodělali tituly Českých veteránšampionů. Jenže atmosféra výstav nám chyběla a tak ve mě začala pomalu klíčit myšlenka na štěně – takové, aby bylo co nejvíce povahou i vzhledem podobné tomu našemu uvrtěnci. A tak když Evitka čekala štěňátka, v duchu jsem se rozhodla, že si fenečku nechám. Jenže ouha – Evitka měla dva kluky jako buky. Štěňátka známých se Yasmínce nepodobala.

Čekala jsem ještě na štěnátka ze stejné chovatelské stanice odkud pocházela Yasmínka, ale narodili se také samí kluci.V tu chvíli jsem si uvědomila, že žádný jiný pejsek nebude jako ona, že se s tím musím prostě smířit, protože každý je pouze jeden, originál. Čekat dál už jsem nechtěla. A tak jsme vyrazili se podívat na štěně, fenečku. Jak už to tak bývá, byla tam další štěňátka a byla z toho láska na první pohled. Jenže jich bylo víc a já seděla přes dvě hodiny na zemi a vybírala. Byl to nesmysl, vybrat jsem si nemohla, myslela jsem si, že mi manžel poradí. Jenže on si vybral úplně jinou a za žádnou cenu od ní nechtěl upustit, já zase nechtěla dát z ruky to mrňavé nic, co se ke mně tak důvěřivě tlačilo. Nakonec to dopadlo tak, že jsme je vezli domů obě, protože manžel prohlásil, že je úplně jedno jestli jednu nebo dvě, jestli jich budeme mít šest nebo sedm. Měla jsem obavy z cesty, jestli jim nebude zima nebo nebudou blinkat, jenže v pelíšku na klíně, zabalené do mé teplé šály, prospaly v klidu celou cestu. Další obavy nastaly, co doma, jak je přijme naše už přece jen stárnoucí smečka.

A tak jsem položila pelíšek na zem a čekala, co se bude dít dál. Dva vystrčené čumáčky z pelíšku a spousta vrtících se ocásků. 3 1/2 měsíční darebačka Emirate a 7 týdenní  mazlík Granada byly doma. Unavené novými zážitky i prostředím, prospaly obě celou noc. Druhý den už vyrazily na obhlídku, smečka je hlídala a opečovávala. Teď mi tady leží na klíně a já si uvědomuji, že pro nás Vánoce začaly v Adventu a že snad budou šťastné a veselé. Kdybyste si náhodou také chtěli udělat radost, sestřička a bratříčkové jsou na Kennel Z Podchotucí.

Více fotografií najdete v Emi & Grandy Fotoalbum.