Pragobest 2010 – pohled z druhé strany

Tak jako každý rok, i letos jsem se vydala na mezinárodní soutěž ve stříhání psů Pragobest, jenže tentokrát ne jako přihlížející, ale jako soutěžící. Když to teď tak probírám zpět, tak jsem k tomu potřebovala notnou dávku odvahy a i trochu drzosti postavit se ke střihačskému stolu vedle renomovaných střihačů z celé Evropy. Neměla jsem ani možnost pořádně připravit svůj model, našeho Cenna, srst dostala zabrat téměř třičtvrtěročním pobytem na chalupě. A tak jsem koupala, rozčesávala, výsledek byl celkem uspokojující. Vcelku v klidu jsem vyrazila na soutěž, měla jsem přijít na řadu až odpoledne, takže dopoledne jsem si ještě užívala jako divák . Jenže jak se blížila hodina „H“ rozklepaly se mi ruce trémou. Největší obavy jsem měla z toho, že nestihnu psa ostříhat v časovém limitu. Ale jakmile jsem se postavila ke stolu, nervozita byla ta tam, už jsem na nic nekoukala a stříhala, česala, kartáčovala stále dokola. Skončila jsem ještě dříve, zbyl mi čas na „doladění“. Atmosféra byla vynikající, dokonce mi tam fandili i Poláci, kteří měli bišonka také doma. Pak přišla ke slovu mezinárodní porota, která prohlížela, měřila délku srsti, psa si různě stavěla. Pan rozhodčí z Francie byl se střihem spokojen, jen mi vytknul, že jsem nechala příliš velkou hlavu. Nejdříve se mi to tak nezdálo, ale pak jsem mu musela dát za pravdu. No do finále jsem se nedostala, ale přesto jsem odjížděla spokojená. Takže za rok znovu, ale tentokrát zase jenom jako divák.

Fotografie z této akce jsou ve fotogalerii Pragobest 2010.

Vaše bišonní babička