American Ann Charnett – portrét seniora

Je tomu již neuvěřitelných 13 let, kdy k nám naše Anne přišla, zcela náhodou. Syn jí přivezl „na hlídání“, protože majitelka odjela na dovolenou. V té době jsme měli černou střední pudlici, téměř 15ti letou, od 7 let zcela slepou po prodělané chemoterapii. Nebyla jsem si vůbec jistá, jak jejich seznámení dopadne. Navíc pejsek se mi vůbec nelíbil, vypadal jako  nedorostlý  pudlík, myslela jsem si že je to nějaký nepovedený kříženec, ale dozvěděla jsem se, že je to bišonek s průkazem původu, v té době plemeno u nás téměř neznámé. Vše dopadlo dobře, naše Brenda vedle sedmiměsíčního štěněte úplně pookřála. To jsem ještě netušila, jakou mají bišonci nádhernou, naprosto nekonfliktní, vstřícnou povahu. 14 dní hlídání uteklo jako voda, když přišla zpráva, že si máme pejska nechat, že ho majitelka nechce. Původně to byl dárek pro děcko pod stromeček, jenže dorůstající pejsek si již nechtěl nechat líbit oblékání do šatiček a vození v dětském kočárku a tak holčičku přestal bavit no a majitelka podnikala a na pejska neměla čas…

Anne zůstala u nás. Za nějakou dobu jsem se začala shánět po průkazu původu. Dostala jsem ho, za velmi vysokou cenu. Ale měli jsme něco ušetřeno a tak jsme neváhali ani chvíli. Tehdy štěňata tohoto plemene byla velmi drahá. Přesto jsem přesvědčená, že to byla nejlepší investice, jakou jsme kdy udělali. A pak začal kolotoč. Jak upravovat, jak koupat, jak stříhat, jak má vlastně pejsek správně vypadat? Literatura nebyla, plemeno téměř nikdo neznal. Kolegové v práci si dokonce mysleli, že mám doma bizony, jen jim nešlo do hlavy kdeže je v paneláku mám. A tak  tedy hurá za chovatelkou, kdo jiný by nám mohl poradit. Byla úžasná, nejenže poradila, vysvětlila všechno co bylo třeba, ukázala česání, ostříhala, ale pomohla i s první přihláškou na výstavu a se vším co k tomu patřilo. Ne že bych výstavy neznala, měla jsem chov pudlů, jenže tenkrát bylo všechno jinak, na výstavy se jezdilo vlakem, autobusem, s batohem na zádech a s hřebenem a kartáčem a dekou.

První výstava … koupání, kartáčování, sušení, stříhání … opět pomohla chovatelka … Anne vypadala nádherně, srst měla sněhobílou, jen byla stále trošku ustrašená. A tak jsme vyrazili, v kruhu svítila, pak přišla prohlídka na stole… a byli jsme sedmí, paní rozhodčí řekla..víte proč? Věděli jsme, naše fenečka měla, patrně po úraze, křivý zoubek. Nenechali jsme se odradit a vyrazili na další výstavu. V kruhu paráda, na stole si jí pan rozhodčí chtěl prohlédnout a jen taktak ucukl s rukou. Jeli jsme domů…A začal trénink doma, venku, na stole. Po nějaké době jsme opět vyrazili, tentokrát na mezinárodní výstavu do Brna. Anne před výstavou chodila v kruhu zvesela, evidentně v dobré náladě, opět načesaná a naparáděná, líbila se. Při předvádění si jí někdo chtěl vyfotit, Anne se lekla blesknutí a jeli jsme opět domů….Nevzdali jsme to, i když trvalo velmi dlouho, než přestala mít strach ze světel.A pak přišly první úspěchy. Mezitím se odebrala Brenda do psího nebe. Anne jako by vytušila náš smutek, snažila se nás rozptýlit, ale bylo vidět, že jí kamarádka také chybí. A tak jsme se dali do hledání nového pudlíka a náhoda tomu chtěla, že jsme si přivedli střední pudlici Auru, nejen skvělou čubinu, ale zároveň jsme poznali, jak už to tak bývá, i super lidi, kteří zůstali našimi kamarády dodnes. Tak teď jsem měla na vystavování pejsky dva. Bylo to víc než náročné, nejen dva kruhy, ale mnohdy i dva různé pavilony. Ale to už nám svět psích výstav učaroval, i když úspěchy se střídaly s neúspěchy, poznávání nových lidí, stálo za to. A vytrvalost se vyplatila, přišla první vítězství, první tituly. Anne začaly výstavy bavit a baví jí dodnes.Pak přišlo první krytí, první štěňata a opět pomohla obětavá  chovatelka. Když mi manžel volal, že …už to začalo… vzala jsem si v práci dovolenou a hnala taxikáře přes půlku Prahy, ještě že měl pochopení. Chovatelka už u nás byla a první štěně bylo na světě. Pak se narodili ještě 4 další. Byla tam jedna fenečka …Agatha.. nechali jsme si ji a tak se naše smečka začala pomalu rozrůstat. A další výstavy. Anne získala titul Českého šampióna, má i Českého veteránšampióna. V kruhu udivuje svým elánem a temperamentem. Děkujeme jí i za další odchovy, z nichž máme Biancu a Cenna. . Dodnes s námi jezdí na všechny výstavy a ukazuje jak je stále báječná. Přejeme jí i sobě, abychom si navzájem dělali jen samou radost a aby nám to vydrželo co nejdéle.